Nálet na Peenemünde : noc ze 17. na 18. srpna 1943 /

Západní zpravodajské služby v polovině roku 1943 zjistily, že v Peenemünde u baltského pobřeží působí od roku 1937 výzkumná a vývojová základna třetí říše, která pro spojence představuje vážnou raketovou hrozbu. Bombardovací velitelství Královského válečného letectva pak na příkaz Winstona Churchill...

Full description

Main Author: Middlebrook, Martin, 1932-
Other Authors: Gojda, Jiří
Format: Book
Language: Česky
Published: Praha : BB/art, 2008
Edition: 1. vyd. v českém jazyce
Subjects:
Tags: Add Tag
No Tags, Be the first to tag this record!
LEADER 03091nam a2200277 4500
001 66395
005 20171114200140.0
008 080916s2008 xr |||||||||||||||||cze d
020 |a 978-80-7381-336-9  |q (váz.) :  |c 299.00 Kč 
040 |a SOG001  |b cze 
041 1 |a cze  |h eng 
100 1 |a Middlebrook, Martin,  |d 1932-  |7 xx0082462  |4 aut  |9 517582 
245 1 0 |a Nálet na Peenemünde :  |b noc ze 17. na 18. srpna 1943 /  |c Martin Middlebrook ; přeložil Jiří Gojda 
250 |a 1. vyd. v českém jazyce 
260 |a Praha :  |b BB/art,  |c 2008 
300 |a 300 s. :  |b il., [16] s. obr. příl. 
500 |a Přeloženo z angličtiny 
500 |a Obsahuje čb. fot. 
504 |a Obsahuje bibliografii a rejstřík 
520 |a Západní zpravodajské služby v polovině roku 1943 zjistily, že v Peenemünde u baltského pobřeží působí od roku 1937 výzkumná a vývojová základna třetí říše, která pro spojence představuje vážnou raketovou hrozbu. Bombardovací velitelství Královského válečného letectva pak na příkaz Winstona Churchilla připravilo a v noci ze 17. na 18. srpen uskutečnilo operaci HYDRA s cílem tuto hrozbu oslabit. Autor nejen analyzuje plánování, průběh a výsledky operace, jíž se zúčastnilo 596 britských bombardérů, nýbrž líčí zážitky posádek letounů RAF a luftwaffe i Němců a dalších státních příslušníků, kteří na základně – mnohdy nedobrovolně – pracovali. Pokud jde o posouzení otázky, dosáhl-li nálet úspěchu, připomíná, že jediným jeho cílem bylo pozdržet vývoj, výrobu a operační použití raket V–2. Nebyl to tedy „nálet, který vyhrál válku“ – jak se domnívali někteří nadšenci na straně spojenců –, nýbrž který způsobil zhruba dvouměsíční zpoždění pokusného programu a v důsledku toho i zmenšení rozsahu raketových operací. Nemělo by se však zapomínat ani na morální stránku náletu. Sebejistí Němci a jejich vůdci získali přesvědčivý důkaz, že RAF může v Německu doletět k jakémukoli cíli a tvrdě ho zasáhnout. Tím se oslabila i ochota mnohých Němců pokračovat v boji. Zhodnocením peenemündské operace a jejího relativního vlivu na další průběh války autor svou knihu nekončí. Připomíná, že po válce americká armáda odvezla z Harcu sto dokončených V–2 a množství dokumentace, v Bavorsku pak zajala von Brauna a celý „vrcholný výkvět“ peenemündského týmu. Američané v tomto oboru posléze zaměstnali 492 německých raketových vědců a techniků. Využití jejich vědecké schopnosti a zkušenosti bylo krokem, který umožnil, aby jednoho dne člověk stanul na Měsíci. 
653 0 |a 2. světová válka  |a zpravodajské  |a služby  |a Luftwaffe  |a bitvy  |a letecké  |a Třetí říše 
700 1 |a Gojda, Jiří  |4 trl 
910 |a SOG001 
999 |c 66395  |d 66395 
942 |c KN 
993 |0 0  |1 315700317570  |4 0  |6 941001939_1945  |7 0  |9 151759  |a 221.26  |b 0  |c 317570  |d 2008-10-22  |e 18  |f DOSP  |g 94(100) "1939-1945"  |h 299.00  |i Kosmas s.r.o.  |j 127  |l DOSP  |m 4  |r 2024-03-11  |s 2024-01-17  |t 5  |w 2017-04-30  |x K  |y KN